Vampire stories - Stmívání » Na pokračování » Pravá láska má navrch - 8. kapitola

Ktoré sťažovanie sa vám páčilo?

Papírek (3) Davy (1) Spoilery (1) Budík (0) Tupci (2) Nákupy (5) Drobky (9)

Celkem hlasů: 21

Pravá láska má navrch - 8. kapitolaO další měsíc.

 

Pohled Bells – ples v centru NY asi o měsíc později

Původně jsem na tenhle ples jít nechtěla, tedy uvažovala jsem, že bych na něj šla s Edwardem, ale ten prohlásil, že tam nemá smysl chodit a že stejně nebude doma – jako poslední dobou už mnohokrát, tak jsem měla v plánu zůstat doma.

Kdybych v práci nepotkala Willa, zůstala bych doma. Will je dobrý přítel Astrid, po tom co se Astrid vytratila z NY, ho náhodou potkala a vylíčila mu celý můj problém.

Proto se objevil u mě v práci a jsem za to byla i ráda, je to úžasný upír se smyslem pro humor a to on mě donutil jít na tenhle ples, abych se odreagovala a nemyslela pořád na toho zlosyna Edwarda.

„Moc ti to sluší,“ poznamenal Will a donutil odpoutat se od myšlenek.

„To mi dnes už říkáš po páté,“ odpověděla jsem mu popravdě. Měla jsem na sobě dlouhé přiléhavé tmavě modré šaty a vlasy jsem měla mírně zvlněné. Nepřipadala jsem si nějak moc krásně.

„Ale je to pravda,“ řekl s úsměvem Will. Byl to nomád, ale po tom, co jsme se potkali, se začal pokoušet živit zvířecí krví, takže měl dnes tmavě modré čočky, aby zakryli pravou barvu jeho očí. Černé nakrátko střežené vlasy mu dokonale seděli k černému obleku a popravdě nebyl nijak svalnatý, ale jen mírně vypracovaný. Prostě takový pěkný upír.

„Dáš si punč?“ zeptala jsem se ho zcela nevinně, seděli jsme u jednoho ze zadních stolů, viděli jsme perfektně na všechny, kdo přicházeli a odcházeli, ale zároveň to nevypadalo tak, že šmírujeme, prostě perfektní místo.

„Ne, nemám na něj chuť.“ odpověděl mi s úsměvem Will.

„No jak myslíš,“ řekla jsem rezignovat. Když v tom se to stalo. Do sálu vyšle upírka s krátkými černými vlasy, na sobě měla rudé šaty a byla to vegetariánka, to, ale nebylo to, co mi tak vyrazilo dech, kolem pasu měla obmotanou paži mého ‚milovaného‘ manžílka.

„Ten má odvahu,“ poznamenal Will, což Edward automaticky slyšel a donutila se ho podívat naším směrem. Jakmile si nás všiml, tak mu ztuhnul úsměv na tváři. Něco zašeptal upírce vedle sebe a rychlým krokem zamířili přímo k nám.

Cesta k našemu stolu mu trvala asi dvě minuty, sál by totiž docela veliký a musel jít tak rychle, aby to nevypadalo, že jeho společnice si na podpatcích rozbije držku. Jak šla vedle Edwarda, bylo zcela viditelné, že je asi o hlavu menší než já a výškový rozdíl se snaží kompenzovat právě obuví.

„Co tady děláš?“ vyjel na mě Edward, ale musel potichu, aby si nikdo nemyslel, že tady máme hádku století.

„Já?“ zeptala jsem se ho vážně. „Mě spíš zajímá, co tady děláš s ní,“ řekla jsem naštvaně a ukázala jsem rukou na tu černovlásku. Ta černovláska se na mě zazubila.

„Jsem Alice Cullenová,“ řekla a dělala jako by se nic nedělo. Už od pohledu mi připadala nepříjemná.

„Isabella,“ řekla jsem zcela klidně a naštvaně jsem se na ní podívala. „Jsem Edwardova manželka.“ Hned na to se ta protivná černovláska rozzářila jako sluníčko. Připadalo mi to docela hrané.

„Jůůůůů, to je úžasné, že se setkáváme. Edward o tobě hodně mluvil,“ hned co to řekla, jsem se podívala na Edwarda, měl v očích takový ten pohled, ten pohled, když někdo lže. Popravdě, neví, že se tak tváří, ale já ho mám prokouklého. Otočila jsem se na Willa, očividně se dobře bavil. Nemyslel to nijak zle, kdyby na něj Ed zaútočil, určitě by se ubránil, ale zatím se tak nestalo.

Zvedla jsem se od stolu a on spolu se mnou. Následně jsem stála Edwardovi tváří v tvář.

„Víš, nemyslela jsem si, že jsi takový, ale když sis našel milenku, která je ochotná kvůli tobě lhát, tak si jí užij,“ řekla jsem a vydala jsem se spolu s Willem pryč ze sálu.

Když jsme byli za dveřmi do sálu, doběhl mě Edward, ve tváři měl provinilý pohled. Jako by si snad něco uvědomil, ale spíš mi připadalo, že to hrál.

„Bello, ona je moje sestra, potkali jsme se včera a dnes jsme sem šli, abychom se domluvili na to, kdy ti představím svou rodinu. Je mi jasné, že jsi s Willem nic neměla,“ v očích měl pohled jako by se snad styděl za zabití malého roztomilého štěňátka. „Chtěla jsi poznat přece mou rodinu.“ V jeho očích jsem zahlédla vítězství, věděl, že má vyhráno a já měla jen jednu možnost jak odpovědět.

Diskuse pro článek Pravá láska má navrch - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile01.gif./] [.smile02.gif./] [.smile03.gif./] [.smile04.gif./] [.smile05.gif./] [.smile06.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile10.gif./] [.smile11.gif./] [.smile12.gif./] [.smile13.gif./] [.smile14.gif./] [.smile15.gif./] [.smile16.gif./] [.smile17.gif./] [.smile18.gif./] [.smile19.gif./] [.smile20.gif./] [.smile21.gif./] [.smile22.gif./] [.smile24.gif./] [.smile25.gif./] [.smile26.gif./] [.smile27.gif./] [.smile28.gif./] [.smile29.gif./] [.smile30.gif./] [.smile31.gif./] [.smile32.gif./] [.smile33.gif./] [.smile34.gif./] [.smile35.gif./] [.smile37.gif./] [.smile38.gif./] [.smile39.gif./] [.smile40.gif./] [.smile41.gif./] [.smile44.gif./] [.smile45.gif./] [.smile46.gif./] [.smile47.gif./] [.smile48.gif./] [.smile49.gif./] [.smile50.gif./] [.smile51.gif./] [.smile52.gif./] [.smile53.gif./]
Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?

Online