Vampire stories - Stmívání » Na pokračování » Pravá láska má navrch - 9. kapitola

Pohled Bells – ples v centru NY asi o měsíc později

Zvažovala jsem, že mu odpustím, ale znala jsem ho, lhal mi a tím, že mi nabídl poznat jeho rodinu, mě chtěl donutit s ním zůstat. Stáhla jsem si z ruky snubní a zásnubní prstýnek. Nevšiml si toho, díval se mi do očí a tvářil se jako milý manžel. Byl to herec, kdysi jsem to na něm milovala, ale věděla jsem, že náš vztah nemá už smysl.

„Edwarde,“ řekla jsem zcela klidně. Z mého hlasu nepoznal, co se právě hodlám udělat. Vzala jsem jeho ruku do své. „Víš, vždycky jsem je chtěla potkat, ale…“ nedořekla jsem ho. Chtěla jsem ho nechat trápit.

„Ano?“ zeptal se klidně. Všimla jsem si, že za námi už došla i ta jeho coura. Druhou rukou jsem mu dala do ruky své prstýnky.

„Mezi námi je konec,“ řekla jsem šeptem. „Nehodlám být s někým, kdo se mnou chce být jen ze zvyku, místo toho, aby mi řekl, že už to mezi námi nemá smysl a popravdě, nemá.“ Pustila jsem jeho ruku a otočila jsem se na Willa, ten se na mě mírně zazubil. Došel ke mně a chytil mě kolem pasu a odešli jsme. Edward se na nic nezmohl a mě to došlo. Konečně jsem volná.

Jen, jen musím přijít na to, co chci od života dál. Nechci se vrátit k nomádskému životu, ale zároveň nechci někoho balit. Na to jsem neměla náladu.

Mohla bych jet do Volterry, napadlo mě. S mou mocí, by mě Aro určitě chtěl. A tak bylo rozhodnuto.

Pohled Alice – ples v centru NY asi o měsíc později

Nechápavě jsem se dívala za Bellou, prostě jen tak odešla a nechala Edwarda. Chytla jsem ho kolem pasu a najednou jsem dostala vizi. Nevím jak to, ale Bella mi musela svou mocí asi vize blokovat.

Stála jsem ve svém pokoji. Nic se nedělo a i tak jsem viděla, že se něco změnilo. Došla jsem ke stolku. Stál tam dopis v obálce. Byl pro mě. Otevřela jsem ho a prolítla očima. Chvíli jsem nechápala, co v něm stálo, ale pak mi to došlo. Jasper mě nechal.

„To je mi líto,“ zašeptal Edward vážně, když v tom mě zasáhla další vize.

Byli jsme stále na tom stejném místě, ale Edward přede mnou klečel.

„Vezmeš si mě?“ zeptal.

A tím vize skončila. Podívala jsem se na Edwarda. Přívětivě jsem se na něj usmála.

„Ráda, ráda si tě vezmu,“ řekla jsem mu popravdě. Natáhl mi ten stejný prsten, který měla před chvíli na sobě Bella.

„Miluju tě,“ řekl zcela vážně.

„Já tebe taky,“ odpověděla jsem mu a všechna nejistota, včetně všech výčitek myšlenek se ztratili. Ano Jaspera jsem měla ráda, ale popravdě, on byl jen rozptýlení. Nikdy jsem si to nedokázala přiznat, dokud jsem nepotkala Edwarda. Nebylo správné, že jsem ho podváděla s Edwardem, ale teď, teď když byl pryč, mohla jsem všechno změnit. Konečně jsem měla možnost udělat si vše podle svého.

Ano jednoho dne se možná Jasper vrátí, ale to už budu vdaná za Edwarda. Za toho nejúžasnějšího chlapa na světě.

Edward je o tolik jiný než Jasper. Miluje nakupování, módu, tradici a miluje, když mi může lichotit. Vidí mé vize, takže mu je nemusí převyprávět a díky tomu vždy ví jak je změnit.

Poslouchá, co mu říkám, vždy i když je to i v myšlenkách a popravdě tohle se mi na něm líbilo nejvíc. Dokázal mi splnit cokoliv, co mi vyděl v mysli. Stejně jako s tímto plesem.

Věděl, že na něj chci jít, tak mě na něj pozval.

„Pojďte si se mnou, milostivá slečno zatančit,“ vytrhl mě Edward myšlenek.

„Ráda, milostivý pane,“ odpověděla jsem mu stejně a vrátili jsme se na ples.