Vampire stories - The Vampire Diares » Na pokračování » Dreams see to - 3. kapitola

„Nech mě být!" křičela jsem, ale on jakoby mě neslyšel.

Naprosto mě ignoroval, to se ani nedalo popsat. Nevím, kdo to byl, ale myslím, že to ani vědět nechci. Je to nějakej debil, jo, to mi stačí.

„Nekřič, nebude tě to bolet a brzy to budeš mít za sebou." Díval se mi do očí.

„Co?! Hele, já to nechci mít za sebou, já to nechci zažít vůbec," zavrčela jsem.

„Ale nebudeš to vůbec cítit." Snažil se mne uklidnit.

Kousnul mě do krku. Pošahanej upír! Spadla jsem někomu do náruče. Sakra, tohle jsem nechtěla! Jsem mrtvá. Ne, já chci žít!

„Pij," přikázal mi někdo.

Otevřela oči, před pusou jsem měla něčí rozkousnuté zápěstí z kterého se mi chtělo zvracet, a nade mnou se někdo skláněl. Nechtěla jsem pít. Když už, tak aspoň v klidu zemřít, v klidu!

„Tak pij!" křikl. „Dobře, jak chceš," řekl a naklonil mi hlavu.

Jeho krev mi stékala dolů do krku. Když jsem se konečně postavila na vlastní nohy, tak se mi podíval do očí.

„Na tohle zapomeneš, krev jsi nepila, nic tě nebude trápit. Tohle se nestalo a tam to taky ne," říkal.

„Kolik vás dneska ještě potkám? Nebo asi ještě lepší otázka by byla, kolik vás v tomhle městě vůbec je?" nadzvedla jsem obočí.

On byl značně v šoku, tohle asi nečekal.

„Tohle jsem nečekal." No, neříkala jsem to?!

„Jasně, ale mohl bys mi prosím odpovědět na otázku, upíre?" zeptala jsem se hodně drze.

„Myslím, že ne," odsekl mi ještě šokovaně.

„Hele, chápu, že jsi ještě dost v šoku, ale odpovíš mi teda? Promiň, ale asi nemáš jinou možnost," řekla jsem a usmála se sladce.

„Proč tě nemůžu ovládnout?" nechápal.

„Tys to nepoznal? Ach ta mládež," povzdechla jsem si a on se na mě podíval zabijackým pohledem.

„Tak proč?" naštval se.

„Věř, že to vědět nechceš," mrkla jsem na něho a už chtěla odejít, ale on mě chytil za zápěstí.

„Víš o tom, že se mě pokoušíš naštvat?" rozzuřil se.

„Ano," kývla jsem hlavou a kopla ho mezi nohy.

„Ty mrcho!"zařval a chtěl mě dohonit, ale to já jsem už byla dávno v tahu.