Vampire stories - The Vampire Diares » Na pokračování » Happiness or Hell 4. kapitola - Zpátky v Mystic falls

Pohled Corinne

Hned jak jsem vyšla ven ze školy, snažila jsem se zjistit ve kterém jsem městě. Když jsem to ale zjistila, hlasitě jsem se zasmála. Tomu všemu. Všemu, co se tady děje, je toho na mě moc, dohání mě to ke smíchu... Musí to přestat! Mohli to vymyslet líp, ale vymysleli to úplně špatně. To pokazili, pomyslela jsem si. Nic horšího nikdo nikdy nevymyslel. Oni mě vážně odvezli do města, které je hned vedle města, z kterého mě unesli? Je tohle normální?

„Dobrý den, jedete do Mystic falls?" řekla jsem a sladce se usmála.

„Ano, máš štěstí," řekl.

„Jo, a můžu jet s vámi, prosím?" zeptala jsem se, on jenom přikývl a já nastoupila do auta.

Tady mi něco nehraje, pomyslela jsem si.

Asi o hodinu později jsem byla v Mystic falls, teď už bylo všechno v pořádku. Teď se jen vymluvit rodičům, kde jsem byla... To si ještě musím vymyslet.

Teď už jsem byla u dveří domu, ve kterém jsem bydlela, dokud mě Michal neunesl, neodvedl mě k těm psychopatům... Vážně ráda bych se vrátila, abych pomohla Addyson z toho pekla, jenže to je asi dost špatný nápad... Navíc, ne takhle brzy. To je potom vážně špatný.

Nikdo neotevíral a tak jsem vytáhla z kabelky klíče od domu, odemčela jsem a vešla dovnitř.

„Mami!" vyjekla jsem, když...

„Tati!" vykřikla jsem, když jsem spatřila i tátu.

Kdo tohle mohl udělat? Michal je zabil, nebo to udělal Damon, Stefan, když mě unesl? Nebo tak nějak... Tak kdo?!

O chvíli později už před naším domem byla sanitka.

„Já nevím... Přišla jsem a našla jsem je takhle," odpověděla jsem se slzami v očích.

„Dobře, a kde jste předtím byla?" vyptával se.

Buď budu lhát, nebo řeknu pravdu a oni půjdou do vězení...

„Spala jsem u kamarádky."

On si všechno zapisoval, jak jinak, že?!

„A to jste tam byla i přes den?" zeptal se.

„Ano, potřebovala s něčím pomoct," řekla jsem.

„Dobře," řekl a odešel.

♥°♥°♥

Byla jsem zpátky v tom domě, kde jsem našla své rodiče. Nevěděla jsem, jak na tom jsou, ale v sanitce jsem jet nemohla... Byla tam i policie, nedovolili mi to... Nemohla jsem se tam nijak dostat, nevěděla jsem totiž, do které nemocnice je vezou. Zajímalo by mě, co se jim stalo! Kolem nich byla spoustu krve, takže před chvíli jsem umyla podlahu. A teď se o ně strachuji. Snad budou v pořádku, budou?

„Tak tady jsi. Hledala jsem tě po všech čertech. Myslela jsem si, že jsi ve škole, ale ty sis místo toho mezitím udělala výlet až na druhý konec světa!" ječela hystericky Addyson.

„Byla jsem ve škole. Byla by jsi hloupá, kdyby tě nenapadlo, že nechávat mě odejít samotnou je špatný nápad," vítězně jsem se usmála.

Byla by jsi hloupá, kdyby tě nenapadlo, že nechávat mě odejít samotnou je špatný nápad. A nebylo to na konec světa!

„Fajn, ať je po tvým. Přiznávám, jsem blbá. Ale já ti věřila!" bránila sama sebe.

„Rada pro život: Nikdy, ale opravdu nikdy, nevěř holce, kterou znáš sotva dvě hodiny," mrkla jsem na ni znovu s úsměvem výherce.

„Zklamala jsi mne, nebudu tě mít ráda. Je ti to jasné, doufám?" zamračila se na mě.

„Mě je to jedno, dělej jak myslíš," poradila jsem jí.

„Mimochodem, nemohla by jsi být příště víc nápadnější?"

To musela přijít zrovna ona?!

„Promiň, že jsem sem přišla, ale asi bys nechtěla, aby tě našli Salvatoři. Že ne?" řekla a sladce se na mne usmála.

„Ty mi čteš myšlenky?" nechápala jsem.

Promiň, že jsem se přišla, ale asi bys nechtěla, aby tě našel někdo jiný, že ne?

„Ne. Jsi normální? Vrať se do reality!" řekla. „No a co, no tak ti čtu myšlenky... A kdybych chtěla, můžu se i spojit s tvojí myslí, ale já nechci, aby mi někdo lezl do hlavy," přiznala se.