Vampire stories - The Vampire Diares » Na pokračování » Katherine 1. část

- pohled Eleny -

Seběhla jsem po schodech dolů.

„Jenno, dneska půjdu rovnou do školy," křikla jsem.

Ona kývla a upila kávy, pak se na mě podívala a vykulila oči.

„Cože?" řekla, já jsem si vzala tašku a otevírala dveře. „Eleno! Stůj."

To už jsem ale odběhla do školy a když jsem tam dorazila, šla jsem rovnou do třídy a posadila se na místo. Ale ještě předtím jsem do někoho vrazila.

Když jsem chtěla vejít do třídy, někdo z ní zrovna vycházel a já do něho vrazila. Spadla jsem na zem a uhodila se do hlavy, tak že jsem po chvíli měla mžitky před očima. No, nebyl to zrovna příjemný pocit.

„Jsi v pořádku?" Ten někdo se ke mě sehnul a podal mi ruku. „Můžeš vstát?" zeptal se mě.

Tak jasně že můžu vstát, do nohy jsem se neuhodila. Pomoc jsem nepřijala a rovnou vstala, podívala jsem se na něho.

Bez jediného slova jsem odešla do třídy. Zjistila jsem, že máme společnou tuto hodinu. Pak jsem ho viděla ještě na třetí a poslední hodině, takže to znamená, že ho budu vídat docela často, nebo alespoň v pondělí. Po celou dobu jsem si ho nevšímala, no on se na mě tak divně díval...

- pohled Katherine -

Podívala jsem se na místo, kde před chvílí seděla tetička Eleny Jenna a nalila do sebe kávu. Odložila jsem hrnek na linku a odešla do Eleniného pokoje a vím že by se to nemělo, ale vyhrabala jsem si deník Eleny a začala číst... První zápisek.

Milý deníčku,

v tomto domě se dějí divné věci. Myslela jsem si, že teď už to nemůže být horší. To, že je Damon upír, jsem překousla, ale tohle asi nedám. Tohle nezvládám a už teď jsem skoro na dně. Asi půjdu do blázince... Měla bych tam jít. Teď už opravdu jenom chybí aby tetička Jenna vzala mobil, vyťukala číslo do blázince a přihlásila mě tam. No a pak bych konečně odjela do bohem zapomenutého blázince.

Rychle jsem otočila na další stránku.

Milý deníčku,

abych vysvětlila svoje chování v minulém zápisku. Večer slyším někoho v kuchyni, jakoby tam někdo chodil, a když se tam v noci jdu napít, samo od sebe se zapíná světlo. Mám noční můry a zrovna dneska to bylo nejhorší a měla jsem pocit, že je to realita. Cítila jsem to tak reálně, že se divím, že to byl jen a pouze sen. Ale je to lepší, než kdyby to byla skutečnost. Dneska už toho je na mě asi hodně.

Páni, to jsem teda nečekala. Nemám slov, dokonce mám takový pocit, že ani mluvit nesmím, jelikož Jenna je v tomhle domě. Elena je ve škole takže si to tady prozkoumávám, ale z toho co jsem o ní vysledovala, by mě za tohle ukamenovala.