Opravdu to nechápu. Tohle se mi musí zdát. Usnula jsem. „Ikdyž bych teď chtěla vysvětlení, pro to co se tady děje, tak bys měla odpočívat," odvětila. „Jasně," rozhodila jsem rukama a chtěla vstát.
23.03.2015 (19:20), Devil • The Vampire Diares » Na pokračování, komentováno 1×, zobrazeno 567×
Vykřikla jsem bolestí.
V tu chvíli mě hlava přestala bolet a já se zhroutila na lavičku. Nevěděla jsem co dělat. Stalo se to vůbec? Představovala jsem si to jenom? Blbost.
Hned jsem spadla na zem a uhodila se hlavou o kraj lavičky. Hlava dopadla na zem a já jsem vykřikla. Zmlkla jsem a otevřela oči, při pádu jsem je zavřela. Ikdyž jsem měla otevřené oči, měla jsem pocit že ne. Měla jsem je zavřené. Ale nic jsem neslyšela. Za mnou jsem cítila něčí přítomnost, několik pohledů na mě bylo upřených. Cítila jsem se divně. Pořád jsem nic neviděla a přitom jsem věděla, že mám otevřené oči. Bylo to zvláštní.
Takhle jsem proležela dost dlouhou dobu, když mi to začalo lézt pořádně na nervy. Zavřela jsem oči a o chvíli později... rána. Zaslechla jsem výstřel z pistole a pak jen výkřik. Můj výkřik. Střelili mě.
... ΩαΩ ...
Otevřela jsem oči. Poblíž mě na židli seděla Teresa, moje sestra. Teď už ale byla u mě a kulila oči.
„C-co... Jsi v pořádku? A co se ti stalo?!" zasypávala mě otázkami.
„C-co? Jak jsem se sem dostala?!" hysterčila jsem.
„Psala jsi mi, pamatuješ? Já to nechápu...-" nedořekla, protože v tu chvíli do místnosti vešel doktor.
„Ztratila jste hodně krve, takže si vás tady necháme na pár dní. Pak se dozvíte, kdy se můžete vrátit domů," řekl vítězně doktor a odešel.
„Jo, psaly jsme si těsně před tím, než mě začala šíleně bolet hlava a já se objevila tady. Ale to by bylo na dýl," vysvětlila jsem.
„Ale já to pořád nechápu. Neměla jsi k dizpozici mobil, ten je doma. A navíc jsi celou dobu byla v bezvědomí a silně jsi krvácela," vychrlila ze sebe a odmlčela se.
„Víš, že já to taky nechápu?" nadzvedla jsem obočí.
Opravdu to nechápu. Tohle se mi musí zdát. Usnula jsem.
„Ikdyž bych teď chtěla vysvětlení, pro to co se tady děje, tak bys měla odpočívat," odvětila.
„Jasně," rozhodila jsem rukama a chtěla vstát.
Postavila jsem se a hned jsem spadla na zem. Aha, takže je nemožný, abych provedla jakoukoliv akci.
„Neblbni," přikázala a já se postavila a šla k oknu, které jsem ihned otevřela. Už se tady nedalo dýchat.
... ΩαΩ ...
Uplynul týden ode dne, kdy jsem se probudila v nemocnici. Mystic falls mi nechybí, byla jsem tam jeden den a to mi bohatě stačilo. Dostala jsem se zpátky domů, do toho města jsem se už nikdy nedostala. A ani nechci. Nechci se tam vrátit, nikdy. Od té chvíle mě už nikdy nebolela hlava.
„Ale já tam už nechci, nenávidím to tam a nato mi stačil jeden ubohej den!" křikla jsem po Tery jako splašená.
„Nechápu, co ti tak vadí. Budu tam s tebou, takže mi řekni jak ses tam dostala," řekla klidně.
„Jsi blázen?" Ne, ona je psychovat.
Ona je psychopatka!
„Ty asi nevíš, co se stalo, že?" odsekla smutně.
„Ne, představ si že ne," zalhala jsem.
„Aha..."
V tu chvíli jsem zaslechla strašnou ránu vycházející z prvního patra domu.
Tery se na mě podívala a já jsem otevřela dveře, ona sešla dolů po schodech do kuchyně a já hned za ní.
„Haló?" křikla vyděšeně.
„Je tam někdo?" vyjekla jsem přidušeně.
Teď už byla Teresa za mnou a mířily jsme do obýváku, odkud už nic nevycházelo.
Vykřikla jsem.
Další nudná kapitolečka zde! :D Se Shadow mám už své plány na další kapitolu, takže mlčte... Ale můžete do komentu připsat i co si myslíte, co se stalo. :) Pro mě by to bylo lepší a možná bych se zasmála. :D Tak si hezky počtěte a prosím o komenty.
Devil z rubriky: The Vampire Diares » Na pokračování
Diskuse pro článek Lost in Mystic falls - 6. část:
Jak jako? Střelili mě? <- Správně by měl mít ještě tik v oku, aby to vystihlo můj výraz!
Obývák a ticho?! Neeeeeeee...
Začínám mít vážně dojem, že usiluješ o můj infarkt!
Tak šup, kdy bude další?
Přidat komentář: