Vampire stories - The Vampire Diares » Na pokračování » Lost in Mystic falls - 9. část

„Jak jsi zvládla první den, co jsi tady byla?" zeptala se mě Teresa.

„Nebyl tak šílený, takže se to dalo zvládnout," odpověděla jsem jí.

„To jsi zůstala přes noc tady venku?" vyptávala se dál.

„Ne. Probudila jsem se někde, kde to neznám... Opravdu nevím, jestli tam bydlí ještě někdo jiný, snažila jsem se na sebe nepřitahovat moc pozornosti. Nechodila jsem ani do baru, který je poblíž... Nechtěla jsem, aby o mě věděl někdo jiný a šla jsem tam, až když jsem si byla jistá, že v tomto zapadákově zůstanu trčet navěky. Ale vím, že jsem tam vlastně zůstala... jako tam, kde jsem se probudila. Dopředu tě musím upozornit, že ta holka u které jsem "bydlela" vypadá jako já a její jméno je Elena Gilbert," řekla jsem svůj dlouhý proslov.

Podívala jsem se na Tery, která na mne teď jen nevěřícně zírala. Teď už jsem klepala na dveře onoho domu a vedle sebe jsem sledovala naštvanou sestru. Já věděla, že ona je připravena rozbít držku tomu, kdo vypadá jako já.

A jakmile se otevřely dveře, Tery se rozeběhla a dala "Eleně" do držky. Jenže to jsme ještě nevěděly, jakého je ten člověk pohlaví, takže tomu zatím budu říkat Elena.

Elena spadla na zem, jenže to jsme ještě ani nevěděly... kdo to je. A samozřejmě, že jsme se to ihned dozvěděly.

Elena? Ne. Její mladší brácha? Ano, bohužel.

„Ježiši," vyslovila Tery zděšeně, zatímco já tam jen tak koukala. A sakra.

O hodinu později

Dýchá... Hlavně abych dýchala já. Jsem zmatená... Kdo to je a co tady dělá? No dobře, vylezla z pokoje, předtím, jenom dvakrát, ale bylo tady apsolutní ticho, tak jsem si myslela že... Já nevím co... Ach!

Ne, nevolaly jsme sanitku. Jenom jsme ho praštily... Teda vlastně jenom Teresa. Která se raději šla zavřít do nějakého pokoje, který se podle směru cesty nepodobal ani zdaleko tomu "mému". Takže... No... A co teď?

Teď už můžu vlastně jenom čekat, než se probudí. Což bude za... Teď!

Hlasitý nádech, přesunul se do sedu a otevřel oči.

Podívala jsem se na něho a promluvila:

„Promiň... Já... T-to já n-ne... Totiž... Jsi v pořádku?" zakoktala jsem se.

Prostě jsem nevěděla jak reagovat, no.

„Co se stalo?" zeptal se s vykulenýma očima.

Pohled Teresy

„Ach bože! Ne... To se nestalo, to se nestalo... Nestalo se to, nic z toho se nemohlo stát... Jsem ve městě kde mám domov a ne v nějakém přiblblém Mystic falls, Shadow je v pořádku a je ve svém pokoji, který je na proti mému, takže je to v pohodě, všechno v pohodě, a já nikoho nepraštila a nikdo mi nepil krev," uklidňovala jsem se nahlas.

Všechno bude v naprostém pořádku. Musí být.

Nebo se z toho zhroutím.

Až jsem sem slyšela nesouvislé věty sestry, které zněly tak, jakoby potřebovala abych tam byla, nebo se ztrapní. Ale já jí chtěla potrestat zato, kde to jsem. Věděla jsem, že už se on probudil. Musel, protože kdyby ne... bylo by to dost divný. Takže asi tak nějak. Ne, já tam prostě nepůjdu ani za zlaté prase. Ať se tam stane cokoliv... Fajn, ne, to bych zase lhala.

Ale chci ji potrestat. Musím přijít na to, jak to udělala... Nebo ne...