Poezie věnovaná Twilight, ostatně skoro jako všechny moje básničky :).
***
Edward Bellu opustil, všichni víme, jak dopadla. Zničená. Co když se ale upsala ďáblu doufajíc, že zapomene? I to je možné. Jenže i takovéhle „štěstí" se dokáže pokazit. Jednou musela ublížit Edwardovi... a zlomilo ji to. Naprosto.
Příjemné čtení,
*A.99*
16.09.2014 (08:35), Agule99 • Stmívání » Poezie, komentováno 0×, zobrazeno 593×
Tak moc pronikavý chtíč,
když kráčela tmou temnou.
Spánek, ten prokletý dříč,
nechtíce vyslovit lež jemnou.
Dívka hledaje dál a dál,
toužíc po lžích krutých.
Netvor v srdci stále spal,
nenalézaje odpovědí skrytých.
Zklamaně dál ta panna stála,
jen ona tak moc hloupila.
Na hrudi si hada hřála,
když v moci ta srdce loupila.
Úsměv a ďolíčky ve tváři,
tak milá, smutně hezká.
Uvnitř trpíc jako zvíře v žaláři,
netvor zdáli pozoruje, tleská.
Malý krůček toužila udělat,
padla by dolů mrtvá a chladná.
Nemohla na tom prodělat,
snad najevo by vyšla pravda zrádná.
Na srdci tížíc ji hříchu plémě,
jak uniknout snad někdy zjistí.
Vítr ji do zad bodal jemně,
líbal ji jako okolo ševelící listí.
Agule99 z rubriky: Stmívání » Poezie
Diskuse pro článek Folia sonantia:
Přidat komentář: