Vampire stories - Povidky » Na pokračování » Poznamenaná 3.Kapitola

„Ale, ale, pejsánek zlobí!“ krutě se zasmála a s nechutí odkopla jedno tělo dál od sebe.

„To by člověk nevěřil co dokážou stříbrné kulky,“ řekla a přiložila Tomovi pistoly doprostřed čela a natáhla ji.

„K tomu abys mě zabila tohle nepotřebuješ,“ řekl ztěžka.

„Ano, ale bude to bolet víc, jak ode mě.“ zavrčela a prudce zatáhla za řetězy, Tom s klopýtnutím udělal krok v před a následoval ji, pozoroval tmavěčerné nebe na kterém nebyla ani jedna hvězda.

Cindy ladně přistála na chladné zemi, zhluboka se nadechla a ucítila krev? Vydala se po pachu jí povědomé krve a spatřila Davida, jeho tělo bylo rosápáno snad na sto kusů z krku se jí vydralo zuřivé zavrčení. Tak tohle

byla poslední kapka, rozeběhla se zpátky k domu, zavětřila a zastavila se na kraji lesa, nasála pach více vlkodlaků, přikrčila se a vyšla ze svého ukrytu.

Parta čtyř maldých nerozvážných vlkodlaků narušila její soukromý a zabila jejího dárce krve, porušily tím její pravidla a za to museli zaplatit, pomalým křokem k nim došla, vítr si pohrával s jejímy vlasy, ketré se jí vlnily podél obličeje. Přišla k jednomu u nich, využila momentu překvapení a prokousla mu hrdlo, jeho krev se jí nahrnula do úst, znechuceně nakrčila nos, vlkodlaci nechutnali kdoví jak dobře. Druhého meztím, kdy byla zakousnutá do ejho krku stihla postřelit, to bylo nejspíše poprvé, co viděli opravdového upíra, možná ej nikdo neposlal,a le enměli se tu potulovat, upíři si svá sídla chrání.

Jeden zraněn, druhý mrtev, teď zbývají ještě dva, jedez ze dvou se k ní rozeběhl, Cindy uhla a podkopla mu nohy, proč si endopřát trochu zábavy? Vlkodlak zaskučel a přetočil se na záda, toho Cindy využila abez problému mu zabodla do srdce dýku, bez které nikdy ven nevycházela. Otočila se čelem k poslednímu vlkodlakovy, který hedelně zavrčel a proměnil se, místo něj tam na dvou tlapách stál o č stopy větší vlkodlak.

„Sakra!“ vyklouzlo Cindy ze rtů a couvla, vlkodlak zavrčel a udělal krok k ní, Cindy se nakrčila, rozeběhla se a jedním kopem ho pomocí své moci povalila na zem, hbytě přistála na jeho hrudi a jedním sekem mu podřízla hrdlo, krev vystříkal kolem všude a pár kapek utkvělo i na Cindiném obličeji. Zhluboka oddechovala a rozhlédla se kolem, uviděla čtyři bezvládná těla.

„Ten parchant!“ zaklela, vyskočila na nohy a rozešla se k domu.

„Můj bože, paní, co se vám stalo?!“ ptala se vyděšeně Ute, kterou jistě přilákal hluk z venku, ignorovala ji a zamířila si to do sklepa, vykopla dveře

a vešla dovnitř, nevšímala si bolesti na krku, která jí yvstřelovala do ramene  a u dělala chybějící krok k Tomasovi, chytla ho pod krkem, špičáky měla nebezpečně protažené, se zavrčením ho přimáčkla k tvrdé kamenné zdi.

„Bylo by lepší, kdybych ti prokousla hrdlo hned teď a měla bych od tvých hloupých sppojenců, kteří si mysleli, že mě porazí pokoj, ale zajímá mě, proč tě tak moc chtějí, takže se pojedeme projet!“ zasyčela mu do ucha a jedním ladným pohybem vytrhla těžké, stříbrné řetězy ze zdi, svázala je k sobě a prudce jimy trhla. Tom to nečekal a přistál na zemi, Cindy se posměšně usmála a trhla jimy nahoru a pomohla mu tak se zvednout, táhnouc ho za sebou vyšla schody a prošla obrovskou halou ven, Tomovi se naskytl pohled na zubožená, mrtvá vlkodlačí těla. Neovládl se, prudce zavrčel a trhl řetězy.

„Ale, ale, pejsánek zlobí!“ krutě se zasmála a s nechutí odkopla jedno tělo dál od sebe.

„To by člověk nevěřil, co dokážou stříbrné kulky,“ řekla a přiložila Tomovi pistoly doprostřed čela a natáhla ji.

„K tomu, abys mě zabila tohle nepotřebuješ,“ řekl ztěžka.

„Ano, ale bude to bolet víc, jak ode mě.“ zavrčela a prudce zatáhla za řetězy, Tom s klopýtnhtím udělal krok v před a následoval ji, pozoroval tmavě černé nebe na kterém nebyla ani jedna hvězda.

Teran za sebou uslyšel nějaké zapraskání, otočil se a z dáli se na něj vyřítil vlkodlak, odrazil se a jedním kopem ho odkopl kus od sebe, Cindy se otočila a když spatřila scénu před sebou, rozeběhla se k vlkodlakovi, vrazila mu do srdce dýku a ladným pohybem mu zlomila vaz, vrátila dýku zpátky na místo a přišla k Tomasovi.

„Jsi v pořádku?“ na její otázku jen překvapeně kývnul.

„Budeme si muset pohnout!“ zavrčel netrpělivě, opět chytla řetězy a rychlým krokem došly k zchátralé chatě nedaleko odsud, která hrozila zřícením. Cindy otevřela dveře a doslova dovnitř Tomase nacpala, dotlačila ho k pohovce, na kterou si sedl, zatarasila okna i dveře a sedla si na židly naproti němu.

Sáhla po dvou skleničkách, které ležely na stolku, který byl značně zaprášeň, z pod stolku vytáhla flašku whiskey a do každé skleničky trochu nalila, strhla Tomovi pouta a nabídla mu jednu zte skleniček, Tom si promnul značně popálené, bolavé zápěstí a převzal si od ní jednu sklenici.

Cindy do sebe kopla jednoho panáka, dolila si sklenici a natáhla si nohy na pohovku, Tom zamračeně pozoroval tekutinu ve sklenici.

„Poslal si je?“ zeptala se a hlavou kývla ke dveřím.

„Ne, jak bych asi mohl?“

„Takže se tě chce taky někdo zbavit.“ Konstatovala suše a kopla do sebe dalšího panáka.

„Možná, ani nevíš, koho vězníš.“ odpovědí mu byl jen její nechápavý pohled a povytažené obočí.

„Tomas Vigée, král všech vlkodlaků, tedy, alespoň jsem jím byl, zrovna my šli po krku nějací upířy, když jsi mně zajala, bylo to nepříjemných deset let, ale alespoň bezpečných no schválně, kdo by hledal krále vlkodlaků v pelechu upířice.“ Zasmál se a vypil obsah sklenice.

„Po vás jdou vaše veličenstvo upíři a po mně upíři, vlkodlaci a dokonce i nevlastní sestra.“ ušklíbla se, odložila sklenici a lokla si rovnou z lahve.

„To snad ne, já se spovídám vlkodlakovi!“ zasmála se, odložila láhev a sundala nohy z pohovky.

„A já se svěřuju upířici, která mě deset let mučila ve svém pelechu.“ vrátil jí to plnou silou.

„Alespoň byl od vlkodlaků chvíli klid, ale jak jsem se dívala, taky ti jdou po krku,“ ušklíbla se.

„Tihle byly přeměněni nedávno, ani se neuměli pořádně proměnit, natož někoho zabít.“

„Takže nám oboum jde někdo po krku.“

„Myslím, že bychom mohli na pár dní uzavřít smír a pátrat spolu, co myslíš, upířice?“

„Nech si zajít chuť, pse, já zasadně pátrám sama.“ Zavrčela a nervózně přecházela po místnosti.

„Někdo usiloval o její život, to nemohla nechat jen tak být, musela viníka najít a zabít, jako výstrahu pro ostatní, ale kde začít, hodně démonů i lidí ji nenávidělo, měla tolik nepřátel, že nevěděla kde začít. Ale někde začít musela, pořád, dokola a dokola si opakovala jména všech upírů, které kdy potrestala, ale nic.

„Sakra, kde začít, nepřátelů je moc.“ zamumlala tiše.

„A přítel jen jeden.“

Sakra, Tom, uplně na něj zapomněla, myslela si, že využil její nepozornosti a uprchl, ale ten pes je paličatější než si kdy myslela.

„Ty neposloucháš příkazy, že? Tak vypadni, nebo tě vykastruju!“

„Už se klepu strachy, já bych měl lepší nápad, jak to využít.“ slizácky se usmál a Cindy se zatvářila znechuceně, představa, že by se ho měla dotknout, ale počkat ona se ho už dotkla, tam v otm sklepě, ten polibek, zamračeně potřásla hlavou, měla teď přemýšlet nad nepřátely a ne na nějaký slizácký polibek od vlkodlaka!

„Nech si zajít chuť, podvraťáku!“ zasyčela a jedním kopem vyrazila dveře i se skříní, kterou použila jako barikádu, vyšla ven a vydala se zpátky k domu, cítila, že má Tomase  vpatách, ale její tempo zůstavalo pořád stejné.