Vampire stories - Povidky » Na pokračování » V zajetí temnoty - 4. kapitola - Začátek (ne)normálního dne

Když odešli oba z tohoto domu, tak jsem sebou plácla na postel s tím, že se mi budou zdát "normální" sny. V tu chvíli bylo něco po pěti hodinách ráno a já byla strašně unavená. Zavřela jsem oči, přikryla se přikrývkou a nahlas si povzdechla. V mysli mi vytanula myšlenka, jaký je ten kluk debil. Možná mě zachránil před smrtí, ale to snad neznamená, že si mě může chodit navštěvovat, kdy se mu zachce! On se snad zbláznil! Uchechtla jsem se a konečně usnula.

Probudila jsem se a nahmatala mobil. Našla jsem tlačítko zapnout a stiskla ho. Vyjel mi čas, podle tohoto přístroje jsem poznala, že bylo už půl desáté večer. To jsem spala až tak dlouho? Proboha, co jsem dělala, že jsem prospala celý den? pomyslela jsem si.

Když jsem se oblékla, tak jsem vyšla ven před dům a vydala se do parku, ale musela jsem jít přes autobusové zastávky a když jsem šla přes silnici, tak nic nejelo, ale když jsem byla v polovině silnice, tak se objevilo auto a já vykřikla.

Otevřela jsem oči a vyhoupla se do sedu, párkrát zamrkala a podívala se kolik je hodin. Zamžourala jsem očima a zjistila, že je něco po jedenácté hodině raní.

V pokoji jsem neměla hodiny a na rukách hodinky, proto musím vždycky zneužít mobil.

Oblékla jsem se a šla si ohřát oběd, oběd jsem strčila do mikrovlnky a nastavila na dvě minuty. A čekala jsem. Za chvíli jsem už jedla koprovku.

Za dvě hodiny jsem už byla venku a šla do lesa. Před oním lesem jsem postávala jako trubka a přešlapovala jsem na místě.

Nenapadá mne, proč jsem si v tu chvíli říkala, jestli tam mám nebo nemám jít. Rozhodla jsem se, že tam půjdu, ale ještě jsem tam chvíli tak postávala a potom vykročila směr stromy.

Ovanul mě čerstvý vzduch, když v tom jsem zaslechla... chvíli jsem rozeznávala... výkřik nějaké dívky.

Vycítila jsem nebezpečí a rozeběhla se zpátky a do nosu mne udeřila silná vůně krve a mě se udělalo špatně.