Vampire stories - Stmívání » Na pokračování » Pravá láska má navrch - 6. kapitola

Pohled Edwarda – malý byt v NY

Ona to měla naplánované, byla to jen past a já jí tak hloupě naletěl. Měl jsem to vědět a ne jí jen tak podlehnout a teď to budu muset rozchodit. Hned co se malý Edík trošku vzpamatuje, obléknu se a půjdu jí zabít a budu mít klid. V tom mi zazvonil mobil. Když jsem ho vzal do ruky a podíval jsem se na display. Podle čísla to byla Alice a tak jsem to rychle zvedl.

„Ano?“ zeptal jsem se do telefonu nechápavě.

„Nevím, co máš v plánu, ale v té budoucnosti tě vidím, jak černý dým,“ řekla vážně do telefonu.

„Černý?“ zeptal jsem se nechápavě.

„Ať uděláš cokoliv, tak tě to bude stát život, což znamená, že se za půl hodiny sejdeme,“ řekla do telefonu a pak dodala. „Místo ti pošlu SMS,“ a pak to položila. Proč se chce sejít?

Pohled Alice – hotelový pokoj někde v NY

Čekala jsem, až dorazí Edward, strašně jsem se bála té vize o tom, že bych o něj přišla. Že bych o jedinou osobu, se kterou si rozumím. Byla bych sama, sama mezi ostatními. Jak já nenávidím, že mě má rodina nechápe.

Otevřely se dveře a v nich stál Edward a pobaveně se usmíval.

„Neboj, nic by se mi nestalo,“ řekl s úsměvem. „Umím číst myšlenky.“

„Ale své ženě ne,“ řekla jsem vážně. Kývl hlavou.

„Nemyslel jsem si, že by mě chtěla zabít zrovna ona,“ řekl po chvíli. „Dnes jsme si už užili dost.“

„A co jsi chtěl udělat, ten moment, když jsem ti volala,“ zeptala jsem se ho vážně.

„Zabít jí,“ řekl jako by nic.

„Takže by to byla sebeobrana,“ řekla jsem šeptem a zvedla jsem se. Pomalým krokem jsem šla k němu, stál uprostřed obývacího pokoje tohohle apartmá. Natáhla jsem k němu ruku a jemně jsem ho pohladila po tváři. Bylo to tak automatické a přesto jedinečné. „Proč mám pocit, že mi jako jediný rozumíš?“ zeptala jsem se ho šeptem. Přívětivě se na mě usmál.

„Možná to bude tím, že to tak je,“ odpověděl. „Proč sníh roztaje, když dopadne na zem? Protože nebyla zemně připravená ho přijmout,“ řekl a já přesně pochopila ten dvojsmysl. Začal se ke mně naklánět a já jsem si ho k sobě přitáhla blíž, nedokázala jsem čekat. Těšila jsem se na to, až se naše rty spojí v jedny a když se to stalo, byla jsem jako omámená.

Polibek byl ze začátku oparný, ukazovali jsme si v něm, jak moc nám ubližují naše polovičky, ale pak přešel v náruživý. Oba dva jsme po sobě toužili, a i když jsme stále byli v jednom polibku, tak jsem mu začala rozepínat košili. Mohla bych jí roztrhnout, ale věděla jsem, že sebou má jen jednu.

Po chvíli už byla na zemi a já začala kroužit prsty po jeho hrudi, jeho svaly mě fascinovali. Byl jako kočka, úplně jiný než Jasper. Neměl ani jednu jizvu a kůži měl jemnou jako dětskou prdelku.

Se šaty co jsem měla na sobě, se nepáral, prostě je roztrhl. Asi ho budu muset poslat, aby mi něco koupil na sebe. Nahá odsud nepůjdu.

Zip u jeho kalhot mi dělal problém, ale po chvíli se mi ho podařilo rozepnout a kalhoty mu sundat. Takže jsme byli před sebou jen ve spodním prádle. Měli bychom se přesunout do ložnice. Napadlo mě v myšlenkách a hned na to, mě tam Edward nesl v náručí, za tu dobu jsme se nepřestali líbat.

Položil mě na postel a lehl si na mě. Roztrhl mi podprsenku a přesunul se na mé bradavky, laskal je rty a já se mu to chtěla jakkoliv vrátit a tak jsem mu roztrhla boxerky a chytla jsem jeho úd do ruky. Okamžitě na můj dotek reagoval.

Bylo po láskání mých bradavek. Přesunul se zpět na mé rty a roztrhl mi kalhotky, poté se zadíval zvídavě do mých očí a spojil naše těla v jedno.

To co následovalo, bylo neuvěřitelné. Sex s Jasperem stál za to, dost často na mě přenášel své emoce, ale s Edwardem byl lepší. Mnohem lepší. Přesně věděl, co chci a tak mě po nekonečně dlouhé době přivedl až na vrchol a sebe spolu se mnou.

Po chvíli už ležel vedle mě a stejně jako já vydýchával tenhle zážitek.

„Tohle se nesmí nikdo dozvědět,“ řekla jsem vážně. Usmál se na mě pokřiveným úsměvem. Slušel mu.

„Nedozví,“ slíbil mi.

„Ale nebylo to naposledy?“ zeptala jsem se. Chtěla jsem si to zopakovat. Nevím proč, ale líbilo se mi.

„Určitě ne,“ řekl pobaveně. „Měli bychom jít domů,“ začal se zvedat z postele. „Skočím ti něco koupit na sebe,“ dodal, když si uvědomil, jak skončili mé šaty.

Dostala jsem vizi, ve které se prohraboval v obchoďáku, pak se zastavil u krásných červených šatů.

„Ty kup,“ řekla jsem Edovi.

„Jasně,“ kývl hlavou. „Budou ti slušet,“ dodal a oblékl se. A pak zmizel z hotelového apartmá.

Nevěděla jsem, jestli tohle bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat, ale líbilo se mi to a popravdě za celou dobu co jsem s Jasperem jsem udělala prvně něco jen sama pro sebe.